Bohové a titáni v tarotu: Blázen Harpokratés

U Crowleyho Thothova tarotu je Blázen stav před světem, před řečí, před pevnou identitou.

Jednou z důležitých božských postav, které se k této kartě vážou, je Harpokratés. Harpokratés je řecká podoba egyptského Har-pa-chered, tedy Hora-dítěte. 

Řekové z egyptského dětského Hora vytvořili postavu Harpokrata. 

V řecko-římském prostředí se z něj stal hlavně bůh ticha, tajemství a mlčení. Egyptské zobrazení dítěte s prstem u úst byl původně dětský znak. 
Řekové a Římané si ho ale vyložili jako znamení ticha. A právě tím vznikl Harpokratés jako bůh mlčení.

Pro tarot je tenhle posun mimořádně zajímavý. Protože najednou nejde jen o dítě, ale o dítě před slovem. O vědomí před řečí. O tajemství před vyslovením.

A to se k Bláznovi hodí velmi přesně. Blázen je nula. Není ještě jedničkou, není ještě hotovým činem, není ještě vytvořenou osobností. Je to stav před formulací. Ještě není řeč. Ještě není jméno. Ještě není pevná identita.V hebrejském přiřazení je Blázen spojen s písmenem Alef. 

Alef je dech, první pohyb, první neviditelný závan života. Harpokratés je ještě ticho těsně před tímto dechem. Je to místo, kde se něco už chystá narodit, ale ještě to nemá tvar.

Proto není Blázen prázdnota. Je to nula plná možností. Prázdné místo, ve kterém se může objevit všechno. Ticho, které ještě není mrtvé, ale je těhotné budoucím slovem.

Crowley k tomu přidává ještě jednu hlubší rovinu: formuli „I shall Be“ — „Budu“. 

Je to ten, kdo ještě čeká na své narození do slova. Není hotový. Není vyslovený. Ale už v sobě nese budoucí bytí.
Hor-dítě zároveň souvisí s nově zrozeným sluncem. Není to ještě dospělý vítězný Horus. Není to vládce na trůnu. Je to počátek solární síly. Má v sobě potenciál budoucí vlády, ale zatím je ve stavu zárodku.A právě tady se znovu potkává s Bláznem. Blázen také není hotovou osobností. Je počátkem vědomí. Ještě neví, kam jde. Ještě nemá vybudovanou pevnou strukturu. Ale nese v sobě živý impuls, který se později může stát cestou, vůlí, činem nebo poznáním.

U Crowleyho se Harpokrates u Blázna neobjevuje náhodou. 

Navazuje na starší okultní linii Zlatého úsvitu, kde už je Blázen spojován s obrazem dítěte. Crowley tuto linii převzal, ale rozvinul ji po svém: thelémsky, dionýsky, plodivě a mnohem vrstevnatěji.
U Zlatého úsvitu se tedy objevuje základní myšlenka Blázna jako božského dítěte. Crowley k tomu přidává další sílu: propojí Harpokrata s Horem, s novým aeonem, s dionýskou plodností, s výbuchem života a s hlubší metafyzikou nuly.

Důležitá je také Crowleyho trojice Hóra.

Z manželství Nuit a Hadita se rodí dítě Horus. 
Nuit je nekonečný prostor. Kosmické lůno. Neomezená možnost. 
Hadit je ohnivý bod vědomí uvnitř tohoto prostoru. Střed, jiskra, hybný bod. Z jejich spojení vzniká Horus nového aeonu.Tento Horus má u Crowleyho několik rovin.
Hoor-Pa-Kraat: tichý, pasivní, vnitřní Horus. To je Harpokratés, dítě před slovem.
Ra-Hoor-Khuit: aktivní, vnější, vítězný Horus. Korunované a vítězné dítě.
Heru-Ra-Ha je sjednocený Horus, který drží obě polarity pohromadě.

Harpokratés je Horus zavinutý dovnitř. Ra-Hoor-Khuit je Horus vystupující ven. Heru-Ra-Ha je Horus jako celek — dítě, které v sobě spojuje ticho i vítězný výboj.

Na kartě Blázen ale Harpokrata nevidíme tak přímo jako na kartě Aeon. 

U Blázna je Harpokratés skrytý hlouběji ve výtvarné a významové vrstvě karty.
Najdeme ho hlavně dole: v motivu dítěte, vejce, lotosu a krokodýla. Tady nejde o hotového boha. Jde o zárodek. O dítě před narozením. O vědomí před slovem.Blázen je nahoře plný pohybu, plodnosti a dionýské síly. Je zelený, živý, rohatý, rozkvetlý, obklopený symboly růstu, těla a života. Ale dole je tichý počátek. 

Hoor-Pa-Kraat — Harpokratés, božské dítě před vyslovením světa.To je podstatné. Harpokratés není jen drobný symbol někde na kartě. Je to vnitřní významová vrstva celé karty. Upozorňuje nás, že Blázen není jen bláznivý pohyb vpřed. Pod tímto pohybem je ticho. Pod extází je zárodek. Pod výbuchem života je mlčení před prvním slovem.

Harpokratés představuje ticho, počátek, potenciál a vědomí před slovem. Je nevyslovený počátek
Zagreus nebo Dionýsos představuje životní výbuch, plodivost, tělo, extázi, roztrhání a znovuzrození božské síly ve světě.
Zagreus je počátek vhozený do života.

Crowley tedy nevytváří Blázna z ničeho. Navazuje na starší okultní linii, kde už je Blázen božským dítětem. Ale tuto tichou dětskou rovinu rozšíří o dionýskou sílu života, těla a znovuzrození.

Proto Blázen u Crowleyho není hlupák. Není to jen člověk, který neví, kam jde. Je to posvátný počátek před slovem. Božské dítě před jménem. Ticho před dechem. Nula, ve které se ještě nic nestalo — ale všechno se už může narodit.