Vyklad karet bez souhlasu?

V rámci svých výkladových cvičení se často věnuji výkladům pro veřejně činné osoby – politiky, celebrity, ale i celé státy nebo fiktivní postavy. Nejedná se o soukromé věštby, ale o symbolické a výkladové ukázky – trénink, zkoumání souvislostí a práce s archetypálními vzorci, které se v kolektivní rovině projevují skrze známé osobnosti. 

Tyto výklady sdílím na svém YouTube kanálu nebo v jiných veřejných prostorech. Je to způsob, jak přibližuji tarot jako nástroj nahlížení reality, aniž bych musel pracovat s osobními údaji klienta. 

Přesto opakovaně narážím na hlasy některých jiných kartářek a kartářů, kteří tvrdí, že vykládat karty cizím lidem bez jejich souhlasu „se nesmí“. Bohužel jejich argumentace většinou končí právě tímto tvrzením – bez vysvětlení, bez odkazu na nějaký kodex, bez ochoty vést hlubší debatu. 

Argumentují vlastní morálkou nebo etikou, což respektuji, ale pokud je jejich postoj pouze dogmatický, nelze ho přijmout jako univerzální pravdu. Jsem v tomto ohledu svobodnější a zvídavější. Proto jsem si sepsal vlastní odpověď. 

🔍 Proč mám právo vykládat tarot bez souhlasu veřejně činné osoby?

1. Veřejný zájem a svoboda projevu

• Veřejně činné osoby (např. politici) vystupují ve veřejném prostoru, a jsou proto otevřeně komentovány, kritizovány i interpretovány.
• Tarotový výklad není odhalování tajemství, ale forma symbolického komentáře – stejně jako karikatura, esej nebo astrologická analýza.
• V právním a společenském rámci jde o svobodu projevu a uměleckého vyjádření – tarot není diagnostika, ale jazyk symbolů.

2. Symbolická a kulturní rovina

• Tarot pracuje s archetypy a kolektivními vzorci. Někdo tomu zkratkovitě říká "duše", ale jedná se o mapy, které se odrážejí ve světě.
• Pokud někdo vykládá horoskop slavného herce nebo analyzuje jeho chování ve veřejném rozhovoru, také se ho neptá na svolení.
• Stejně tak výklad tarotu může být kulturní reflexí, nikoli osobní invazí.

3. Neexistence závazného kodexu

• V Česku ani v zahraničí neexistuje závazný etický kodex, který by zakazoval výklady bez souhlasu.
• Existují různé školní a osobní etiky, ale ty jsou individuální – nelze je vnucovat jako univerzální pravidlo druhým.
• Pokud někdo tvrdí, že „to se nesmí“, měl by doložit odkaz na konkrétní dokument nebo autoritu.

Výklad karet pro mě není o tom, jestli mi někdo dává svolení. Je to setkání se světem, který je větší než já i než on.
Tarot je jazyk kolektivního nevědomí a to nikoho nevylučuje. Vezme do náruče všechny – i ty, které systém vyhodil, moralisté odsoudili, společnost vymazala. A v tom je ten svět větší než jakákoli lidská instituce.

Nejsem morální soudce. Jsem ten, kdo se dívá. A kolektivní nevědomí říká: „Dívej se. Neposuzuj, neopravuj, jen s tím buď.“

🃏 Hierofant vs. Velekněžka jako modely přístupu k etice a morálce

• Hierofant představuje institucionalizovanou morálku – to, co se říká, že „se má“, co je ověřené autoritou, co se přenáší vnějším učením, často bez hlubšího prožitku. Je to učitel systému, správce duchovní tradice.
  → Ten říká: „Tohle se nedělá.“
  → A když se zeptáš proč, odpovědí je často: „Protože tak se to učí.“
  
  
• Velekněžka naopak zastupuje vnitřní vhled, intuici, skryté vědění a ticho, ze kterého vyvěrá etika jako proces poznání. Ona není vázaná systémem, ale laděná na hlubší rytmus pravdy, která nevychází z vnějšku, ale ze zkušenosti.
  → Ta se ptá: „Co cítíš, že je správné?“
  → A přijímá, že odpověď může být proměnlivá, živá, hluboká – a přitom jiná, než říká systém.

✍️ Závěrem

Výklad tarotu je forma živého a symbolického jazyka. Pokud výkladem nešířím nenávist, nepředstírám, že mluvím jménem dotyčného, a výklad je prezentuji otevřeně jako osobní interpretaci, neporušuji žádný zákon, etiku ani profesní rámec. Dělám to z důvodu poznání, tréninku a sdílení. 

Pokud se mnou někdo nesouhlasí, napište mi svůj pohled do komentářů. Rád se nad tím zamyslím a třeba právě váš názor bude inspirací pro další výklad.

P.S. Někdo mi kdysi řekl, že když člověk nedal souhlas, tak výklad stejně nebude fungovat, protože „karty to neumožní“. Já říkám: To je jako tvrdit, že když chirurg otevře pacienta bez souhlasu, tak tam nic neuvidí. 

Dále, že karty mají vlastní morálku. 

Karty nejsou živá bytost s vlastní morálkou. Karty nejsou svědomí. Karty jsou nástroj. Stejně jako skalpel. Je na člověku, který ho drží, s jakým záměrem a citlivostí s ním pracuje. Tarot je k dispozici. 

A jestli ho někdo používá s úctou nebo povrchně – to je otázka jeho osobní integrity. Ale karta sama o sobě nemá etiku. Má symboliku. A ta nemá hranice.