Pětka holí bývá často vykládána jako hádka, soupeření, nesoulad nebo střet několika lidí, kteří se nedokážou shodnout.
Takový výklad může být správný, ale nevystihuje celou podstatu této karty.
Hole představují živel ohně – aktivitu, vůli, tvořivou sílu a schopnost uskutečňovat. Jejich působení proto nemusíme hledat pouze ve vnějších událostech.
Mohou zobrazovat také zápas, který probíhá uvnitř člověka, v jeho vůli, životní energii i ve vztahu k vlastnímu duchovnímu směřování.
Pětka holí není jen obrazem konfliktu. Je obrazem síly, která naráží na odpor – a někdy také sama na sebe.
Právě toto pojetí se stalo východiskem pro Pětku holí v Synkretickém tarotu.

Soupeřící postavy představují temného Mága a Lilith-Kálí.
Dvě mocné síly zde nevystupují jako dobro proti zlu, nýbrž jako dvě nebezpečné podoby působení, které se dostávají do vzájemného rozporu.
Abychom tomuto výjevu porozuměli, musíme nejprve projít tradice, ze kterých naše karta vychází.

Hermetický řád Zlatého úsvitu přiřazuje Pětce holí název Lord of Strife – Pán sváru.
V původním řádovém popisu vystupují z oblaků dvě zářící ruce. Jsou spojeny zvláštním úchopem a současně drží pět holí, z nichž jedna stojí vzpřímeně a ostatní se kříží. V místě jejich spojení vyšlehují plameny.
Už tento obraz je zajímavý: síly jsou určitým způsobem spojeny, ale zároveň vytvářejí napětí.
Zlatý úsvit kartu spojuje s prudkým svárem, odvahou, zbrklostí, násilností, touhou, ale také štědrostí. Její konkrétní působení závisí na dalších souvislostech výkladu.
Gevura, k níž Pětka holí náleží, představuje odpor, překážku a zápas. Sama karta však ještě neurčuje, zda konflikt skončí úspěchem, nebo neúspěchem.
To je podstatné. Ne každý zápas znamená porážku a ne každý odpor je překážkou, kterou bychom měli bez přemýšlení odstranit.
V synkretickém tarotu je zachován princip. Pět holí se stává nástrojem střetu. Jedna představuje sílu Mága, zbývající čtyři drží Lilith-Kálí.
Místo několika rukou tvořících společný řádový útvar tak vidíme dvě vůle, které proti sobě používají stejný živel.

V tarotu Rider–Waite–Smith, který vytvořili Arthur Edward Waite a Pamela Colman Smithová, vidíme pět mladíků mávajících holemi.
Na první pohled působí výjev jako neuspořádaná rvačka. Waite však ve svém The Pictorial Key to the Tarot – Obrazovém klíči k tarotu – připouští také cvičný nebo napodobovaný boj.
Vedle rozporů tak přichází motiv soutěže, námahy, konkurence a úsilí prosadit se v životě. Zápas nemusí znamenat nenávist. Může jít o střet schopností, o zkoušku odvahy, o soutěž, ve které se člověk učí používat vlastní sílu.
Právě tady se Waitovo pojetí přibližuje jednomu z praktických významů karty: člověk může potřebovat protivníka nebo překážku, aby poznal své skutečné možnosti.
Je zde však i nebezpečí. Soutěž se může změnit v nepřátelství. Snaha obstát může přerůst v potřebu za každou cenu zvítězit.
Waite tedy převádí působení ohnivých sil do srozumitelného lidského příběhu.

Aleister Crowley nazývá Pětku holí Strife – Svár.
V jeho Thothově tarotu, výtvarně zpracovaném Friedou Harrisovou, nenacházíme lidskou scénu, nýbrž symbolické uspořádání pěti holí.
Ústřední hůl představuje autoritu hlavního adepta. Další dvě nesou motiv fénixe, tedy zničení, očisty a obnovení života prostřednictvím ohně. Poslední dvojice souvisí s lotosovými holemi nižšího adepta a s mírnícím působením mateřského principu.
Crowley tuto kartu popisuje jako mimořádně aktivní sílu Gevury v živlu ohně.
Lev dodává ohni sílu a přirozenou moc, zatímco Saturn jej zatěžuje, omezuje a vyvolává napětí.
Vzniká tak energie, která může být mimořádně účinná, ale také ničivá.Bez vyššího vedení se síla může změnit v katastrofu.
Právě to je jeden z nejdůležitějších Crowleyho motivů. Nejde pouze o množství energie, kterou člověk disponuje. Rozhodující je, zda tato energie něčemu slouží a zda je správně vedena.
Crowley v souvislosti s Pětkou holí upozorňuje také na zdánlivý paradox: prudká a ničivá síla Gevury může vycházet z mateřského, ženského principu.

Zmiňuje egyptskou lví bohyni Pašt a odkazuje na indické bohyně Bhavání a Kálí.

Právě bohyně Kálí ukazuje, že ničení nemusí být vždy samoúčelným zlem.
V mytologickém obrazu může představovat také odstraňování překážek, zánik starého uspořádání nebo zničení ničivých sil.
To ovšem neznamená, že každé násilí je očistné nebo že každý konflikt přináší něco dobrého.
Crowleyho myšlenka je složitější: síla, která ničí, může současně otevírat prostor pro novou podobu života.
V této souvislosti Crowley výslovně odkazuje také na čtvrtý, třetí a druhý étýr svého díla The Vision and the Voice – Vize a hlas.

Pětce holí odpovídá Gevura (Geburah), pátá sefira kabalistického Stromu života.
Gevura bývá překládána jako Síla, Přísnost nebo Moc a v hermetické kabale je spojována s Marsem. Proti ní stojí Chesed, čtvrtá sefira, představující milosrdenství, uspořádání, rozvíjení a stabilizaci. Tyto dvě síly se nemusejí vzájemně popírat. Mohou se doplňovat.
Chesed vytváří a udržuje. Gevura vymezuje, odděluje, omezuje a v případě potřeby také odstraňuje.
Bez Chesedu by síla Gevury mohla působit neomezeně ničivě. Bez Gevury by se naopak uspořádání Chesedu mohlo stát nehybným a neschopným změny.
Na naší Čtyřce holí jsme zobrazili dokončené dílo – Venuši a Berana uvnitř zlatého prstence.
Vznikl chráněný a uspořádaný prostor. Pětka však přináší změnu. Dosavadní hranice již nemusejí stačit tomu, co se uvnitř probouzí. Energie se dostává do pohybu, naráží na omezení a vytváří nové napětí.
Crowley v obecném výkladu pětek upozorňuje, že číslo pět vnáší pohyb do statického uspořádání čtyřky. Tento pohyb sám o sobě nepovažuje za zlo. Právě proto je zavádějící chápat všechny pětky pouze jako neštěstí.
Gevura může být stejně tak silou nezbytného oddělení jako silou destrukce.
Pětce holí náleží první dekan Lva, tedy přibližně první desetistupňový úsek znamení, jemuž v tradičním systému vládne Saturn.
Zde je třeba rozlišovat dvě úrovně: Gevuře jako sefiře odpovídá Mars, zatímco samotná Pětka holí má astrologické přiřazení Saturn ve Lvu.
Lev je ohnivý, tvořivý a chce projevit svou sílu. Saturn přináší hranice, tíhu, odpovědnost a odpor. Ve výkladové rovině se tedy setkává touha působit s něčím, co ji omezuje.
Může z toho vzniknout disciplína a pevnost. Stejně tak však zatvrzelost, frustrace nebo násilné prosazování vlastní vůle.
A protože se pohybujeme v holích, tedy ve světě ohně – Acilutu (Atziluth) –, nejde v první řadě o materiální střet. Jde o střet na úrovni vůle, ducha a aktivní tvořivé síly.
Robert Wang ve svém The Qabalistic Tarot – Kabalistickém tarotu – upozorňuje, že Pětka holí představuje působení Gevury ve světě čistého ducha.
Zásadní je jeho rozlišení Pětky holí od Pětky mečů.
Zatímco Pětka mečů může vyjadřovat porážku, u Pětky holí je síla stále v pohybu. Saturn její působení zneklidňuje, ale zápas ještě není rozhodnutý.
Wang rovněž připomíná rozdíl mezi Crowleyho a Waitovým obrazovým přístupem: Crowley ukazuje povahu energií, zatímco Waite zobrazuje konkrétní situaci nesouladu.
Zuzana Antares ve své Učebnici výkladu Crowley tarotu zdůrazňuje aktivaci ohně, pohyb, odvahu, provokaci a možnost, že zápas přináší oživení. Připomíná také očistný motiv fénixe.
Z těchto přístupů můžeme vyvodit podstatný závěr: Svár není automaticky porážkou ani vítězstvím. Je situací, v níž se projevuje síla – a teprve její použití ukáže, zda bude tvořivá, očistná, nebo ničivá.

Synkretická Pětka holí nevychází z jediného historického obrazu.
Při jejím vytváření se čerpalo zejména z Crowleyho Knihy Thothově a k jeho vizím v Liber 418 – The Vision and the Voice.
Crowley výslovně spojuje symboliku Pětky holí se čtvrtým, třetím a druhým étýrem.
Výsledný střet temného Mága a Lilith-Kálí je synkretickým propojením motivů z těchto vizí, nikoliv doslovným přepisem jediné Crowleyho scény.

Ve třetím étýru, nazvaném ZON, se objevuje Mág tarotu ve své nebezpečné, klamavé podobě.
Crowley popisuje postavu, která v pravé ruce drží vzhůru planoucí pochodeň a v levé pohár jedu. Mág vytváří jeden magický závoj za druhým. Tyto závoje narušují vidění a zakrývají pravou povahu skutečnosti. Není zde pouze nevědomým člověkem, který se dopouští omylu. Je aktivním původcem klamu.

Pochodeň v Mágově pravé ruce vychází přímo z Crowleyho vize.
V obrazu má ještě další důležitou funkci: představuje první z pěti holí. Oheň zde není pouze prostředkem osvětlení. Je aktivní silou, kterou Mág používá proti druhé postavě. Zůstává však otázkou, čemu tato síla slouží.
Je to světlo poznání, nebo světlo, které někoho oslepuje? Právě tato dvojznačnost je pro synkretickou kartu důležitá.

Druhým Mágovým atributem je pohár jedu.
Crowley vizi skutečně popisuje s pohárem jedu.
Jeho konkrétní zelenou barva je zvolena s odkazem na smaragdový jed popisovaný u Sedmičky pohárů.
Smaragdová zeleň též odkazuje na další motiv třetího étýru – smaragdového hada, který se nachází na obvodu vizionářského prostoru a požírá pera bohyně Maat, symbolizující pravdu.
Pohár přitom nemusí působit odpudivě. Je krásný a zlatý, s lákavým obsahem.
Nebezpečí není v jeho vnějším vzhledu, ale v tom, co nabízí.

Nad Mágem se vznášejí tři soustředné kruhy.
Crowley ve třetím étýru popisuje nad Mágem zlý talisman v podobě kruhu a ve své poznámce upřesňuje, že jde o tři soustředné kruhy.
Zároveň upozorňuje na jejich znesvěcenou nebo převrácenou podobu. V obrazu jsou kruhy zlatavě zářící, aby byly dobře čitelné a odpovídaly výtvarnému jazyku celé tarotové řady.
Zlatá barva zde však automaticky neznamená dobro nebo osvícení.
Kruhy upozorňují na Mágovu magickou moc, která může být použita k vytváření iluzí.
Právě tato dvojznačnost činí symbol zajímavým. Znak působí krásně a uspořádaně, ale jeho význam v dané vizi je varovný.

Druhou hlavní postavou našeho obrazu je Lilith-Kálí.
Nejde o samostatnou historickou bohyni tohoto jména. Je to synkretické spojení motivu Lilith z Crowleyho vizí a výtvarných atributů bohyně Kálí.
Proč právě tato kombinace? Crowley v Knize Thothově připomíná prudkou ženskou sílu a zmiňuje Kálí jako jednu z jejích mytologických podob.
Ve druhém étýru ARN se zase objevuje postava připomínající indickou Kálí, avšak svůdnější. Crowley ji výslovně rozpoznává jako Lilith.
Toto propojení bylo pro synkretickou kartu mimořádně důležité. Umožnilo vytvořit bytost, která spojuje krásu, smyslnost, chtivost, dravost a nebezpečnou schopnost ničit.

Čtyři paže jsou převzatým výtvarným motivem známým z četných vyobrazení Kálí.
Crowley však přímo nepředepisuje, že Lilith na Pětce holí má mít čtyři ruce se čtyřmi holemi. To je naše vlastní kompoziční řešení. Každá ze čtyř paží drží jednu hůl. Proti nim stojí Mág se svou jedinou planoucí pochodní.
Tím vzniká přesně pět holí, jejichž střet dává kartě číselný i obrazový smysl.
Čtyři paže současně umožňují zobrazit rozdíl mezi oběma energiemi.
Mág působí soustředěněji, kontrolovaněji a úsporněji.
Lilith-Kálí je naproti tomu rozvinutá do několika současně působících směrů.
Nejde však o jednoduché rozdělení na rozumného muže a nerozumnou ženu. Mág je sám původcem klamu. Lilith-Kálí zase představuje energii, která se může obrátit proti němu.
Obě postavy jsou nebezpečné. A právě proto je jejich vzájemný konflikt zajímavý.
Dalším důležitým inspiračním zdrojem byl čtvrtý étýr PAZ. Crowley zde popisuje mimořádně dramatické setkání mocné mnohoruké božské postavy a ženské bytosti. Jejich spojení v sobě zahrnuje nesmírné napětí, utrpení, sílu a extatické vytržení. Tento výjev nebyl převzat doslovně.
Zaujal především motiv raptu – vytržení či opojení, při němž síla přestává být klidná a vypočitatelná.

Právě to se projevilo při hledání výrazu Lilith-Kálí.
Cílem byla bytost, která je svým působením hluboce zaujata. Je rozhodná, dravá a v jistém smyslu opojená vlastní mocí. Její útok tak nemusí vycházet jen z hněvu, ale také z chtivosti, vášně a potřeby prosadit vlastní sílu.
Při hledání výtvarného námětu tu byla také druhá výrazná možnost. Ve druhém étýru ARN Crowley popisuje zvláštní obraz Kaina, jeho matky Evy, hada a Lilith. Kain zde drží krvavé Thorovo kladivo, jímž zabil svého bratra Ábela. Vedle něj vystupuje Eva s hadem a na druhé straně Lilith připomínající Kálí. Tato vize je příběhově nesmírně silná. Zobrazuje bratrovraždu, rozdělení a prvotní násilný konflikt v Crowleyho osobitém výkladu biblického příběhu.

Uvažovalo se proto také o kartě, na níž by temný Mág působil na Kaina, zatímco Lilith by představovala další zdroj sváru.
Nakonec se od této kompozice ustoupilo. Přes svou dramatičnost totiž příliš soustřeďovala pozornost na konkrétní vraždu a její aktéry. Cílem však byloo zobrazit něco obecnějšího. Ne pouze následek konfliktu, ale samotný střet působících sil.

Nad hlavou Lilith-Kálí se nachází jednoduchý černý trojúhelník s vrcholem směřujícím vzhůru.
Také tento motiv vychází z Crowleyho třetího étýru. Po hrůzném zážitku spojeném s Mágovými iluzemi a Lilith se ve vizi objevuje zářící černý trojúhelník. Crowley jej ve své poznámce spojuje s Binah.
Jeho objevení přináší prolomení předchozího klamu a následně se zjevuje krásná ženská postava, kterou Crowleyho komentář uvádí do souvislosti s Babalon. To je důležité rozlišit.
Trojúhelník není v původním textu jednoduše znakem, kterým by Lilith disponovala. Naopak vystupuje jako symbol umožňující překonání iluze.
V synkretickém obrazu jsme je umístěn nad ženskou postavu jako vědomý odkaz k této scéně a k Binah, třetí sefiře Stromu života.

Trojúhelník nás zároveň vrací ke kabalistickému původu prudké síly.
Binah představuje porozumění, formování a velký mateřský princip. Gevura, pátá sefira, je spojena s přísností, omezením a mocí.
Crowleyho upozornění, že prudká síla Gevury může pocházet z ženského principu, zde získává konkrétní symbolickou podobu. V synkretickém vyobrazení se tak propojuje mateřský původ síly s její nebezpečnou a rozvratnou manifestací.
Nejde o tvrzení, že Binah nebo ženskost sama představuje zlo. Jde o připomenutí, že také tvořivá a mateřská moc má svou přísnou, omezující a ničivou stránku.

Třetí étýr obsahuje ještě další důležité motivy.
Crowley popisuje pravé slunce jako světelný bod uprostřed a smaragdového hada na obvodu. Mezi nimi se nacházejí paprsky spojené s pery Maat.
Tento výjev byl v plánu využít téměř celý. Had mohl uzavírat prostor obrazu podobně, jako zlatý prstenec vymezuje svět na naší Čtyřce holí. Nakonec se však ukázalo, že takové řešení by obraz zbytečně zatížilo.
Ponechány zůstaly jen vybrané symbolické odkazy. Smaragdová barva se promítla do tekutiny v Mágově poháru. Ostatní motivy zůstaly součástí výkladového pozadí karty.
Toto rozhodnutí ukazuje jednu ze zásad Synkretického tarotu: Nejde o to umístit na kartu všechny dostupné symboly. Jde o to vybrat ty, které nejlépe vyjadřují její podstatu.

Spodní část karty tvoří tvrdá, nepravidelná skalnatá zem, kterou prostupují žhavé pukliny.
Nejde o konkrétní historické místo. Je to výtvarné vyjádření síly, která narušuje dosavadní pevnost a uspořádání. Země se rozpadá, protože působící energie již nedokážou zůstat v klidu.

Nad postavami se rozprostírá bouřkové nebe.
Jeho modrofialová barevnost vytváří kontrast k ohnivému živlu a umožňuje vyniknout plameni, pěti holím i oběma postavám. Mračna zároveň mohou připomínat Mágovy závoje, kterými zastírá poznání. Ani zde však nejde o doslovný přepis Crowleyho popisu, nýbrž o naši výtvarnou interpretaci.
Pětka holí nemusí vždy představovat otevřenou hádku. Může ukazovat situaci, ve které se střetávají dvě vůle, dva způsoby jednání nebo dvě síly, které nedokážou najít společný směr.
Někdy jde o vnější odpor. Člověk chce něco uskutečnit, ale naráží na překážky, konkurenci, nesouhlas nebo tlak okolí. Jindy probíhá celý zápas uvnitř něj.
Jedna část osobnosti chce jednat uvážlivě, jiná se nechává strhnout vášní, hněvem nebo touhou zvítězit.
Právě zde se dostáváme k psychologickému významu našeho vyobrazení. Temný Mág může představovat rozum a vůli, které začaly sloužit manipulaci, obhajování vlastních iluzí nebo potřebě ovládat.
Lilith-Kálí může představovat prudkou chtivost, agresi, vášeň a živelnou reakci.
Představme si člověka, který je vystaven manipulaci nebo silnému nátlaku. Zpočátku se může pokoušet situaci zvládat uvážlivě. Postupně však ztrácí odstup, nechává se vtáhnout do hry druhého a nakonec odpoví stejně útočně.
Namísto řešení vzniká protiagrese. Oba účastníci pak mohou být natolik zaměstnáni vlastním zápasem, že ztratí ze zřetele jeho skutečný smysl.
Svár se začne živit sám sebou.
To je jeden z nejnebezpečnějších projevů Pětky holí.
Ano, ale nikoliv automaticky. Jestliže se dvě rozvratné síly dostanou do konfliktu, mohou se vzájemně omezovat. Jedna může bránit druhé v neomezeném působení.
Stejně tak může odpor přimět člověka k větší odvaze, disciplíně nebo zpřesnění vlastního záměru. Rozhodující však je, zda střet vede k vědomějšímu použití síly, nebo pouze k dalšímu vyčerpávání.
A právě zde se vracíme ke Gevuře. Síla se musí naučit rozlišovat, co je třeba překonat, co zachovat a kde je nutné stanovit hranici.
Synkretická Pětka holí zobrazuje dvě mocné síly, které proti sobě vystupují bez jednoznačného morálního rozdělení.
Temný Mág ovládá klam a magické působení.
Lilith-Kálí představuje prudkou, chtivou a nebezpečnou sílu, která se proti němu obrací.
Ani jedna postava není jednoduchým obrazem dobra. Jejich střet však může odhalit nebezpečí obou.
To je pro nás podstata karty SVÁR – Pán sváru. Pětka holí neříká pouze to, že přichází konflikt. Ukazuje okamžik, kdy se aktivní síly dostávají do vzájemného odporu a dosavadní řád přestává stačit.
Zápas může něco zničit. Může také prověřit schopnosti, odhalit klam nebo otevřít cestu k novému uspořádání.Jeho výsledek však není předem určen.
Nejdůležitější otázkou Pětky holí proto není, kdo zvítězí, ale čemu celý zápas slouží.
Synkretický tarot nepovažuje karty za nevyhnutelný rozsudek osudu. Jsou symbolickým nástrojem poznávání, který propojuje tarotové tradice, hermetismus, kabalu a psychologické souvislosti. Rozhodnutí i odpovědnost za vlastní jednání zůstávají člověku.
Historické popisy a Crowleyho vize jsou použity jako pramenný základ. Jejich spojení do obrazu temného Mága proti čtyřruké Lilith-Kálí, rozdělení pěti holí mezi postavy a další výtvarné prvky představují autorskou interpretaci Synkretického tarotu.