Dvorní karty patří k nejzajímavějším částem tarotu.
Na první pohled působí podobně – král, královna, rytíř a páže (nebo princ a princezna). Ale za těmito čtyřmi postavami se skrývají dva zcela odlišné světy.
Rider–Waite a Aleister Crowley je totiž chápali úplně jinak.
V systému Rider–Waite se dvorní karty chovají jako symbolický vývoj osobnosti.
Páže představuje začátek, touhu po poznání a první zkušenosti.
Rytíř je aktivní síla, která se vydává do světa.
Královna přináší citovou a vztahovou zralost.
A král – vrchol vědomí, moudrý vládce, který drží vše v rovnováze.Je to cesta z nevědomí do vědomí, z hlíny ke světlu.
Člověk se učí, roste, poznává, až se stává tím, kdo chápe.
Crowley pojal dvorní karty jinak – ne jako vývoj člověka, ale jako emanaci Ducha.
Vyšel z kabalistického Tetragrammatonu (יהוה – JHVH), tedy čtyř písmen Božího jména, která představují čtyři úrovně tvoření:
Zatímco Waite nechává světlo stoupat, Crowley nechává světlo sestupovat.
Jeho tarot není cestou osobního růstu, ale mapou tvoření.
Jenže právě tady se skrývá klíč k pochopení:
Crowleyho Tetragrammaton není jednosměrný proces.
Je to kruh světla, ve kterém se energie pohybuje oběma směry – dolů i nahoru.Když Duch sestoupí, rodí se forma.
Když forma procitne, znovu se stává Duchem.Princezna disků tak není jen zakončením cyklu – je jeho znovuzrozením.
Jakmile se probudí, stává se novou Matkou.
Stejně tak Princ, který dosáhne své rovnováhy, přerůstá v Rytíře – nositele nové vůle.Tetragrammaton se tím uzavírá i obnovuje zároveň.
Je to dýchání světla, které nikdy nekončí.
Propojení tarotu a kabaly přinesl až Éliphas Lévi v 19. století.
Nebyl to původní princip, ale snaha sjednotit symbolické jazyky Západu.
Tarot se tak stal pomůckou k pochopení kabaly, ne jejím přímým obrazem.A to je důležité si připomínat:
Tarot není dogma. Je to živý jazyk symbolů, který se proměňuje podle toho, kdo se na něj dívá.
Když se podíváme na Páže pentaklů a Princeznu disků, vidíme dva póly jednoho pohybu.
Páže hledí vzhůru – hledá světlo, které by ho vedlo.
Princezna stojí tiše – světlo už v sobě nese.Tam, kde jeden začíná, druhá dokončuje.
A právě mezi nimi, v tom neviditelném prostoru, se odehrává tajemství dvorních karet.
