Eso pohárů představuje prvotní sílu vodního živlu. Je zdrojem citů, krásy, plodnosti, tvořivosti a potěšení. V hermetickém pojetí však nejde pouze o romantickou lásku nebo citové naplnění.
Za kartou se skrývá hlubší princip – životodárná voda, její schopnost přijímat a tajemství duchovního posvěcení.
V Synkretickém tarotu tento princip představuje žena ponořená do velkého posvátného poháru a majestátní bílá labuť, která nad ní rozprostírá svá křídla.

Hermetický řád Zlatého úsvitu nazývá kartu Kořen mocností vody (The Root of the Powers of the Waters).

Stejně jako ostatní esa přísluší nejvyšší sefiře kabalistického Stromu života – Keter (Koruna).
V případě pohárů jde o Keter ve světě Brija, světě tvoření, odpovídajícím vodnímu živlu. Keter zde představuje prvotní zdroj, z něhož se vodní síla teprve začne rozvíjet do dalších podob. Eso není výsledkem určitého citového příběhu, ale samotnou možností jeho vzniku.
Původní popis Zlatého úsvitu zachycuje zářící andělskou ruku držící pohár, z něhož tryská průzračná voda. Ta dopadá do klidné vodní hladiny, kde rostou lotosy a lekníny.
Ve vodní tříšti je naznačeno velké písmeno Nadpozemské matky, které v našem kabalistickém výkladu spojujeme s hebrejským He – ה, prvním He Božího jména JHVH, odpovídajícím sefiře Binah a principu velké Matky.
Zlatý úsvit s touto kartou výslovně spojuje plodnost, produktivitu, krásu, potěšení a štěstí.
Pozoruhodnou souvislost nacházíme přímo v zasvěcovacích obřadech řádu.
Původní popis Esa pohárů totiž výslovně uvádí, že nádoba připomíná pohár obřadníka Stolista (Stolistes).

Stolistes je jednou z obřadních funkcí Zlatého úsvitu.
Jeho místem je sever chrámu, oblast symbolizující chlad a vlhkost.
Pečuje o očistný pohár (Cup of Lustral Water) a provádí očišťování chrámu, jeho členů i zasvěcovaného vodou.
Jeho protějškem je Dadouchos, obřadník stojící na jihu, v oblasti tepla a sucha. Ten používá kadidelnici a oheň k obřadnímu posvěcení.
V zasvěcovacím obřadu novického stupně 0=0 oba působí společně. Stolistes očišťuje kandidáta vodou a znamená mu čelo křížem. Dadouchos jej následně posvěcuje ohněm prostřednictvím kadidelnice.
Tento postup se během zasvěcení opakuje. Obřad tak spojuje vodu jako prostředek očištění a oheň jako prostředek posvěcení a duchovní proměny.
Právě proto můžeme v jeho symbolice spatřovat podobnost s křtem, zvláště s představou znovuzrození prostřednictvím vody a ducha. Nejde ovšem o totožný obřad s křesťanským křtem.

Ve stupni Practicus 3=8, zasvěceném vodnímu živlu, nacházíme ještě hlubší vysvětlení.
Stolistův pohár je připodobněn k Mojžíšovu očistnému umyvadlu a Šalomounovu moři. Zároveň se jeho podoba vykládá prostřednictvím kabalistického Stromu života.
Očistná nádoba je tedy také obrazem kosmického uspořádání a duchovních sil, nikoli pouhou nádobou na vodu.
Tyto obřady jsou pro naše pojetí důležité. Ukazují, že hermetičtí autoři nevnímali vodu pouze jako přírodní živel. Prostřednictvím rituálu ji prožívali jako součást duchovní proměny člověka.

Aleister Crowley rozvíjí původní princip ve svém Thothově tarotu.
Eso pohárů označuje za ženský protějšek Esa holí. Zatímco ohnivý princip spojuje s lingamem a Sluncem, vodní princip odvozuje od joni a Měsíce.
Pohár představuje svatý Grál – posvátnou nádobu schopnou přijímat, uchovávat a vydávat život. Crowley zasazuje Grál nad temné vody Binah, velké Matky. Lotosy naplňují pohár životodárnou tekutinou, která může být symbolizována vodou, vínem nebo krví.
Na prvotním Esu je však zobrazena jako voda. Nad pohárem sestupuje holubice Ducha svatého, která vodní živel posvěcuje.
Voda již představuje plodivou možnost a duchovní síla jí dává posvátný rozměr. Podobné propojení tělesného a duchovního principu najdeme také v Crowleyho Gnostické mši (Liber XV).
Objevují se v ní Grál, kopí, hostie a víno. V obřadu posvěcení se kopí dotýká hostie a poháru, přičemž chléb a víno získávají svátostný význam.
Nejde o přímý popis výtvarné podoby Esa pohárů, ale o další doklad toho, jak Crowley pracoval se symbolikou nádoby, posvěcení a spojení aktivního a přijímajícího principu.

Arthur Edward Waite zachovává řadu původních hermetických symbolů, ale výrazněji je propojuje s křesťanskou mystikou.
Na jeho Esu pohárů, které výtvarně zpracovala Pamela Colman Smithová, vidíme ruku vystupující z oblaku a držící pohár. Z něj proudí voda do hladiny s lekníny.
Nad pohárem sestupuje holubice, která v zobáku nese hostii označenou křížem. Její sestup připomíná eucharistické mystérium – posvěcení hmotného prostřednictvím duchovního.
Waite současně zdůrazňuje radost, citové naplnění, hojnost, výživu a plodnost.
Zlatý úsvit, Crowley i Waite se tedy v základním principu setkávají: pohár není jen obyčejnou nádobou vody, ale představuje životodárnou sílu s duchovním významem.

V synkretickém pojetí je tradiční holubici nahrazena velkou bílou labutí.
Holubice je zavedeným symbolem Ducha svatého. Labuť Crowley spojuje s posvátnou slabikou AUM či AUMGN, symbolizující celý proces stvoření.
Labuť tedy přímo nepochází z původního obrazu Esa pohárů, ale její použití má oporu v širší symbolice Crowleyho pohárové řady.
V Synkretickém tarotu se stává obrazem duchovní mocnosti, která se sklání k prvotní vodě. Její dlouhý krk může naznačovat aktivní, pronikající (falický) princip ducha, zatímco samotná labuť působí vznešeně, klidně a není jednoznačně spojena s mužskou či ženskou postavou.
Rozepjatá křídla vytvářejí ochranný závoj, za nímž se odehrává tajemství posvěcení a zrození.
Podobnou symboliku závojů nacházíme také u Crowleyho Královny pohárů, jejíž přijímající a odrážející charakter je vyjádřen nekonečnými světelnými křivkami.

Žena se vnachází přímo uvnitř posvátné nádoby.
Není pouze její strážkyní. Sama je součástí vodního principu, který pohár představuje.
Její krása, ženskost a smyslovost vyjadřují vlastnosti spojované s Esem pohárů: plodnost, produktivitu, potěšení a štěstí. Lehký mokrý a částečně průsvitný šat naznačuje hranici mezi viditelným a skrytým.
Žena je odhalená, ale nikoli zcela. Podobně jako voda umožňuje něco spatřit, avšak zároveň skrývá své hlubiny. Široká hladina poháru může svým protáhlým tvarem připomínat mandorlu či vesica piscis. V symbolickém čtení zároveň evokuje joni, na kterou se odvolává Crowley.
Pohár tak představuje nejen nádobu vody, ale také symbolické lůno žvota.

Jedním z nejdůležitějších okamžiků obrazu je přiblížení labutího zobáku a prstů ženy.

Toto gesto bylo inspirováno také slavným Michelangelovým výjevem Stvoření Adama.
Nejde o doslovné tělesné oplodnění, ale o symbolické předání božské jiskry, která vodě propůjčuje schopnost duchovně očišťovat, oživovat a rodit nové možnosti.
Dlouhý oblouk labutího krku a gesto ženské ruky současně vytvářejí plynulý pohyb, v němž lze zahlédnout náznak ležaté osmičky – symbolu nepřetržitého proudění a obnovování života.

Voda z poháru nepřetržitě přetéká do okolního světa.
To je zásadní rozdíl mezi pouhou nádobou schopnou něco uchovávat a Grálem, jehož obsah se stává zdrojem dalšího života. Pohár není uzavřený. Je naplněný natolik, že svou životodárnou sílu vydává dál.
Ve vodě kolem něj rostou lekníny a jejich listy. Připomínají rozvíjející se život, který vyrůstá z hlubin prvotního živlu.
Na přední straně poháru je umístěno hebrejské písmeno He – ה, zasazené do lotosového ornamentu. Zatímco Zlatý úsvit odkazuje na velké písmeno Nadpozemské matky ve vodní tříšti, v Synkretickém tarotu je He začleněno přímo do těla Grálu, aby zdůrazňovalo jeho mateřský a přijímající charakter.
Měsíční princip zde není nutné zobrazovat doslovným Měsícem. Lze jej vnímat také v zakřivení nádoby a v ochranných obloucích rozepjatých perutí.