Synkretická Trojka pohárů – Hojnost

Hojnost nemusí znamenat pouze dostatek majetku, jídla nebo příležitostí. Může být také okamžikem, kdy život dosáhne naplnění, kdy můžeme přijímat jeho dary a sdílet je s druhými.

Trojka pohárů patří v hermetické tradici k nejpříznivějším kartám Malé arkány. Pod jejím radostným významem se však skrývá mnohem hlubší příběh. Příběh plodnosti, mateřské lásky, návratu, odloučení a vědomí, že ani nejkrásnější okamžiky netrvají věčně.

V synkretické Trojce pohárů je propojeno původní učení Zlatého úsvitu, symboliku Aleistera Crowleyho a lidský rozměr, který do karty vložil Arthur Edward Waite.

Výsledkem je setkání tří mytologických postav: Deméter, Persefony a Herma. Každá z nich představuje jiný princip, ale teprve jejich vzájemné působení vytváří celek.

Zlatý úsvit – Pán hojnosti

Hermetický řád Zlatého úsvitu přiřazuje Trojce pohárů název Pán hojnosti – Lord of Abundance.

Karta náleží třetí sefiře Stromu života, kterou je Bina (Binah), Porozumění, ve světě Brija, světě tvoření.Astrologicky jí odpovídá Merkur v Raku, druhý dekan tohoto znamení, tedy 10°–20° Raka.

Tato přiřazení jsou důležitá pro pochopení jejího skutečného významu.

Bina – Velká matka a zrození formy

Na Stromu života představuje Bina třetí základní princip.

Zatímco Chochma vyjadřuje prvotní dynamickou tvořivou sílu, Bina tuto sílu přijímá, dává jí hranice a umožňuje její uskutečnění.

Právě proto bývá spojována s archetypem Velké matky. Mateřský princip zde neznamená pouze biologické mateřství. Představuje schopnost přijmout tvořivou energii, poskytnout jí prostor, výživu a podmínky, v nichž může získat určitou podobu.

Přechod od Dvojky pohárů k Trojce je tedy podstatný. Dvojka představovala spojení dvou principů. Trojka již představuje plod tohoto spojení. Láska se stává plodnou. To, co bylo možností, se začíná uskutečňovat. 

Trojka je zároveň prvním číslem, které umožňuje vytvořit uzavřený geometrický útvar – trojúhelník. Tento význam odpovídá také Crowleyho číselnému pojetí, známému jako Neapolské uspořádání.

Tři body již nevyjadřují pouze vztah, ale umožňují vymezit první plochu. Právě zde nacházíme důležitou symbolickou souvislost s Binou: tvořivá síla dostává formu.

Tři poháry a živoucí voda

Původní obraz Zlatého úsvitu zachycuje tři poháry uspořádané do vzpřímeného rovnostranného trojúhelníku. 

Z lotosových květů proudí voda do jednotlivých pohárů. Dva květy napájejí horní pohár, další květy oba spodní. Horní pohár přetéká do dvou spodních a také ty přetékají dál. 

Hojnost tak není představena jako nahromadění určitého množství vody. Je vyjádřena jako nepřetržitý proud, který nádoby naplňuje a přesahuje jejich kapacitu.

Poháry představují formu. Voda je tím, co tuto formu naplňuje a oživuje. V původním řádovém významu proto nacházíme hojnost, úspěch, radost, potěšení, štědrost, pohostinnost a příznivé naplnění určitého děje.

A. Crowley – Hojnost a tajemství Persefony

Crowley převzal původní hermetické korespondence, ale význam Trojky pohárů výrazně prohloubil.

Ve své Knize Thothově ji spojuje přímo s bohyněmi Deméter a Persefonou. Tři poháry na jeho kartě připomínají granátová jablka. Naplňuje je voda z jediného lotosového zdroje vyrůstajícího z temného, klidného moře Biny. 

Crowley zde popisuje uskutečnění tvořivé síly lásky a duchovní základ plodnosti. Zároveň však upozorňuje na tajemnější stránku celé karty.

Bina je podle něj Velkým mořem, které v sobě spojuje lunární a saturnský princip. Lunární stránka souvisí s přijímáním, výživou, životem a mateřstvím. Saturnská stránka připomíná hranice, čas, omezení a nevyhnutelnost proměny.

Hojnost tedy není stavem, který by mohl bez jakékoli změny trvat navždy. A právě zde Crowley otevírá příběh Persefony.

Deméter a Persefona – plodnost, která se ztrácí a navrací

Deméter je řeckou bohyní úrody, obilí a zemské plodnosti.

Její dcera Persefona, nazývaná také Koré, byla unesena Hádem do podsvětí. Deméter svou dceru hledala a její žal se projevil na samotné zemi. Úroda přestala růst a plodnost světa byla narušena.

Teprve návrat Persefony umožnil obnovení tohoto životodárného vztahu. Persefona však v podsvětí okusila granátové jablko. Tím se k podsvětní říši připoutala a nemohla zůstat trvale se svou matkou. Musela část svého času trávit v podsvětí a část ve světě živých. Tento mýtus vyjadřuje cyklickou povahu života, jeho obnovování a období útlumu.

Pro synkretické pojetí je důležitý ještě jeden aspekt. Persefona se nevrací pouze jako mladá dcera. Vrací se také jako královna podsvětí. Její mladistvý vzhled proto nesmí být zaměňován s nevinností nebo nezkušeností.

Poznala jinou stránku existence. Zůstává mladou Koré, ale zároveň již patří do světa, nad nímž vládne Hádes. V Persefoně se tak setkává život s vědomím smrti, mládí se zkušeností a radost z návratu s vědomím budoucího odloučení.

Proč granátové jablko?

Granátové jablko představuje plodnost, množství semen a potenciál nového života.

V Persefonině příběhu však zároveň znamená pouto k podsvětí. Jeden symbol tak nese dva zdánlivě protikladné významy: život a jeho omezení.

Crowley právě prostřednictvím granátového jablka upozorňuje, že ani příznivé a příjemné věci nemusejí být bez následků. To ovšem neznamená, že bychom měli hojnost odmítat. Můžeme ji chápat také jako připomenutí, že skutečná radost nevzniká popíráním pomíjivosti, ale schopností přijmout život i s jeho proměnami.

Granátové jablko také za závojem Velekněžky

Granátové jablko najdeme je také na závěsu za Velekněžkou v Rider–Waite–Smithově tarotu.

Waite její obraz spojuje se symbolikou Šalomounova chrámu. Velekněžka sedí mezi sloupy Boaz a Jachin, které byly podle biblického popisu zdobeny právě granátovými jablky.

Zároveň ji Waite ve svém výkladu spojuje se Šechinou, božskou přítomností, jejíž vyšší aspekt vztahuje k sefiře Bina. Zde se otevírá zajímavá paralela se synkretickým pojetím Trojky pohárů.

Granátové jablko je v příběhu Persefony plodem, který ji připoutává k podsvětí. Na závěsu Velekněžky se tentýž plod objevuje v prostředí posvátného tajemství, na hranici viditelného a skrytého.

Nelze z toho přímo vyvozovat, že Waite zamýšlel zobrazit Persefonu. Můžeme však pozorovat, jak jeden symbol propojuje motivy plodnosti, ženského principu, tajemství a přechodu mezi odlišnými úrovněmi skutečnosti.

Merkur v Raku – proč je na naší kartě Hermes?

Trojka pohárů je astrologicky spojena s Merkurem v Raku.

Rak je vodním znamením, tradičně spojeným s Lunou, mateřstvím, výživou a ochranou. 
Merkur naproti tomu představuje pohyb, zprostředkování, předávání a přechod mezi jednotlivými oblastmi. Crowley připomíná také Merkura jako nositele Slova a Vůle a současně jako průvodce duší zemřelých.

Hermes je v řecké mytologii prostředníkem mezi světy. V příběhu Persefony se podílí na jejím návratu z podsvětí k Deméter. Jeho úloha není rozhodovat o tom, kdy má nastat odloučení nebo návrat. Je průvodcem, který umožňuje přechod.

V tomto smyslu jej můžeme chápat jako psychopompa, průvodce přes hranici mezi světem živých a mrtvých. Hermes tedy do obrazu nevstupuje náhodně. Je zde přítomen prostřednictvím astrologického přiřazení Merkuru i prostřednictvím samotného mytologického příběhu.

A právě díky němu získává původní hermetická korespondence lidskou podobu.

A. E. Waite – radost, oslava a sklizeň

Arthur Edward Waite převedl původní význam Trojky pohárů do mnohem pozemštějšího a bezprostředně srozumitelného obrazu.

Na kartě, kterou vytvořila Pamela Colman Smith, vidíme tři mladé ženy v zahradě, které pozvedají poháry, jako by si připíjely. Waite kartu spojuje s hojností, šťastným završení určité záležitosti, radostí, vítězstvím, naplněním, útěchou a uzdravením.

Zahrada a plody úrody navíc umožňují chápat scénu jako slavnost sklizně. Sklizeň představuje okamžik, kdy se uskutečnilo něco, co potřebovalo čas, péči a vhodné podmínky. Nejde už o zasévání ani o očekávání budoucího výsledku.

Plody jsou zde. Nastal čas přijmout je a radovat se z nich. Právě v tomto bodě se Waiteův obraz velmi dobře propojuje s mýtem Deméter a Persefony.

Synkretický tarot – setkání tří principů

Ve středu obrazu sedí Deméter.

Je zralou, mateřskou bohyní, která právě znovu přijímá svou dceru. Persefona se k ní tiskne v hlubokém objetí. Její tvář vyjadřuje radost, bezpečí a úlevu po odloučení. Deméter jí odpovídá laskavým úsměvem.

Toto spojení představuje samotný okamžik obnovení plodnosti. Deméter je životodárnou silou země, ale její moc není izolovaná od vztahu k dceři. Persefonina nepřítomnost ji ochromila. Její návrat umožňuje, aby se život znovu rozvinul.

Na pravé straně obrazu se Hermes sklání k Deméter a uctivě líbá hřbet její ruky. Je zde jako přijatý host, prostředník a průvodce. Deméter jej přijímá s důstojností, protože také on patří k celému ději. Není to protivník, který přichází zničit štěstí obou žen. Je představitelem nezbytného přechodu mezi světy. Jeho zlatý kaduceus, hůl spojená s Merkurem, připomíná jeho vlastní úlohu. Hůl pokračuje až do vody, která tvoří základ celého výjevu.

Zatímco Deméter přináší plodnost a Persefona umožňuje její obnovení, Hermes zprostředkovává pohyb mezi jednotlivými fázemi cyklu. Právě tím vzniká synkretická trojnost. Nejsou to tři osoby, které náhodně slaví stejnou událost. Jsou to tři vzájemně propojené principy.

Proč stojí celý výjev nad vodou?

Postavy nejsou umístěny do běžné zahrady ani do chrámu.

Celá scéna vyrůstá z hlubokého moře. Tím se posiluje Crowleyho pojetí Biny jako Velkého moře. Temná vodní hladina představuje hlubinný základ, z něhož může vznikat a rozvíjet se život.

Temnota zde není zlem. Je připomínkou hloubky, tajemství a toho, že veškerá zjevná plodnost má svůj původ v něčem, co samo zůstává skryté. Na tomto základě se odehrává setkání Deméter, Persefony a Herma.

Voda zároveň vytváří spojení mezi lidským příběhem ve spodní části a hermetickou symbolikou v horní části karty.

Tři rudé poháry a čtyři lotosy

Nad postavami jsou umístěny tři rudé skleněné poháry.

Zachovávají původní trojúhelníkové uspořádání Zlatého úsvitu. Jeden pohár je nahoře, dva pod ním. Jejich zaoblená podoba a plastické zdobení připomínají granátová jablka z Crowleyho karty. Rudé, částečně průsvitné sklo současně připomíná krásu, plnost a určitou křehkost. I nádoba, která dokáže přijímat hojnost, má své hranice.

Lotosy – jeden původ, několik proudů

Čtyři růžové lotosové květy vytvářejí živou rostlinnou soustavu.

Dva horní květy napájejí horní pohár, dva postranní květy napájejí spodní poháry. Horní pohár zároveň přetéká do obou spodních a jejich voda pokračuje dále. Zlatý úsvit pracoval se skupinou lotosů. Crowley zdůraznil jediný lotos vyrůstající z temného moře Biny.

V synkretickém obrazu se oba přístupy propojují. Viditelné stonky a květy představují rozvinutí jednoho společného rostlinného základu, jehož kořeny si můžeme představit hluboko pod hladinou. Samotný kořenový systém není nutné zobrazovat. Důležité je, že proudění vody nevzniká v pohárech.

Poháry jsou pouze formou, která vodu přijímá. Skutečným živým principem je voda samotná. Lotosy ji zprostředkovávají, poháry se naplňují a voda přetéká dál. Hojnost tedy neznamená vlastnit co nejvíce, ale účastnit se živého procesu přijímání, naplňování a předávání.

Barvy postav a jejich význam

Barevnost postav podporuje jejich odlišné role.

Deméter má teplé zlatavé a krémové šaty, doplněné olivově zelenou látkou. Tyto barvy vyjadřují její spojení se zralostí, výživou, přírodou a zemskou plodností.
Persefona má převážně bílé šaty, ale také vínově červené a tmavomodré části oděvu. Bílá připomíná mladou Koré a návrat života.Tmavé a vínové tóny představují její spojení s podsvětím a granátovým jablkem. 
Hermes má chladnější šedomodré roucho, které jej od obou bohyň barevně odděluje. Jeho zlatý kaduceus jej zároveň spojuje s celou horní symbolikou karty. 

Také rozdílné vlasy postav podporují jejich rozlišení: světlovlasá Deméter představuje zralý mateřský princip, zatímco tmavovlasá Persefona v sobě nese tajemnější stránku příběhu.

Radost, která zná svou pomíjivost

A zde se dostáváme k tomu, co považuji za nejdůležitější duchovní význam synkretické Trojky pohárů. 

Na první pohled jde o radostnou scénu. Matka se znovu setkala se svou dcerou. Jejich štěstí je upřímné, plodnost se obnovuje a voda naplňuje poháry. Hermes je přijímán jako přirozená součást tohoto děje. Ale my zároveň víme něco, co nemusí být na první pohled zřejmé.

Persefona se jednou bude muset znovu vrátit do podsvětí. Tento šťastný okamžik není věčný. A právě proto může být tak cenný. Hermes v našem obrazu nepředstavuje neštěstí ani bezprostřední hrozbu. Je tichým připomenutím skutečnosti, že každý život, každý vztah i každé období hojnosti podléhá proměně.

Jeho přítomnost můžeme v psychologické rovině chápat také jako připomínku Jungova principu vědomého přijetí stínu. Nemusíme popírat konečnost, abychom mohli prožívat radost. Naopak právě vědomí pomíjivosti může dát přítomnému okamžiku hlubší hodnotu.

Hojnost není příslib, že všechno krásné bude trvat navždy. Je schopností plně přijmout to, co nám život právě poskytuje. To je také naše odpověď na Crowleyho upozornění, že za příjemnými dary života se mohou skrývat další důsledky.

Nemusíme se jich vzdávat ani se před nimi uzavírat.Můžeme je přijímat s radostí, ale také s porozuměním.

Závěrem – Hojnost jako živý vztah

Trojka pohárů v Synkretickém tarotu nepředstavuje pouze společenskou oslavu, večírek nebo radostné setkání. Představuje okamžik, kdy se život znovu naplňuje. Deméter přináší plodnost. Persefona představuje její obnovování a cyklickou proměnu.Hermes zprostředkovává přechod mezi světy. Lotosy vyrůstají z hlubinného základu Biny a jejich voda naplňuje tři poháry, které nedokážou všechnu hojnost zadržet.

A tak voda přetéká dál. Právě v tom spočívá podstata této karty. Skutečná hojnost není v tom, kolik si dokážeme ponechat, ale v tom, kolik života dokážeme přijmout, prožít a předat dál. A možná právě proto je největším bohatstvím celé scény nikoli voda v pohárech, ale obyčejné a zároveň posvátné objetí matky a dcery.

Prameny a inspirace

• Hermetický řád Zlatého úsvitu: Book T, Trojka pohárů – Lord of Abundance. Původní řádový text
• Aleister Crowley: The Book of Thoth (1944), Three of Cups – Abundance. Crowleyho výklad
• Arthur Edward Waite: The Pictorial Key to the Tarot (1911), Trojka pohárů. Waiteův popis
• Homérský hymnus na Démétér: antický pramen k příběhu Deméter, Persefony a Herma. Překlad a komentář – Center for Hellenic Studies

Mytologická kompozice, vztahy postav a jejich výtvarné vyjádření jsou vlastní interpretací vytvořenou pro projekt Synkretického tarotu. Nejde o doslovné převzetí žádné historické tarotové karty.